 |
Saturnovy prstence
zdroj: |
Tato planeta je především zajímavá díky svému prstenci, no vlastně prstencům. Jeden celý prstenec tvoří více prstenců napíšu je podle vzdálenosti od Saturnu. Prstenec D který obíhá planetu nejblíže cca 60 000 km nad viditelnými oblaky, prstenec C, prstenec B, Cassiniho dělení (Mezera mezi prstenci viditelná dokonce i ze Země), prstenec A, prstenec F. Saturn dodneška obíhá funkční sonda Cassini a je taky jedinou planetou u které byl objeven šestiúhelníkový tvar pólu. Cassini Vypustila na měsíc Titan přistávací pouzdro Huygens (hajgens). Titan má jako jediný ze všech měsíců hustou atmosféru. Je dokonce o polovinu hustší než ta naše! Dokonce na jeho povrchu funguje i počasí ale ne takové jaké známe tady na Zemi, protože tam neprší voda ale metan a etan. Vědci se domnívají že metan mohl hrát hlavní roli ke vzniku života na Zemi. Proto vědce tenhle měsíc velice zajímá. Navíc taky kapky nepadají tak rychle jako u nás ale padají velice pomalu. Je to způsobeno jeho slabou gravitací která atmosféru jen tak tak udrží. Pouzdro Huygens vydrželo fungovat jen několik hodin ale přineslo velice zajímavá měření a snímky při vstupu do atmosféry. Také nemůžeme nahlédnout na Titanův povrch. Stejně jako na Venuši jsou velice hustá oblaka, tak tady najdeme v atmosféře hustý smog. Ten právěže nepropouští viditelné světlo. Můžeme vidět jen jeho oblaka. Stačilo použít rádiové vlny které projdou přes hustý smog. Jen díky tomu zhruba známe jeho povrch. Titan je také proměnlivé těleso. Někdy se stalo to že se jezera metanu naplňovala metanem a pak zase ustupovala. To vám nemusí připadat zajímavé, že? Tak víte co udivilo mě? To že na Titanu prší jen jednou za 1000 let! No a potom tu máme měsíc Enceladus. Jeho průměr činí jen přes 500 km. Tak si asi říkáte že by jste tam žádný život nehledali že? Ale mýlíte se. Na Enceladu se vyskytují žíly zamrzlé vody takzvané Tygří Drápy ze kterých tryskají erupce zmrzlé vody. přitom by měl Enceladus už dávno vychladnout! Způsobují to slapové síly mezi Saturnem a Enceladem. Představte si to tak že gravitace Saturna deformuje povrch měsíce. Když se měsíc přiblíží tak se doslova natáhne jeho povrch k Saturnu a bude z něj ovál (Samozřejmě že jako ovál vypadat nebude, protože rozdíly nejsou tak velké). A když se vzdaluje tak se vrací do původního tvaru, takže jednotlive vrstvy (kůra, plášť, atd.) o sebe třou. A co vzniká při tření? No přece teplo. A to teplo rozžhavuje Enceladus. Díky tomu potom vzniká tlak a voda vystřelí ven. Enceladus má tak slabou gravitaci že většina materiálu odletí do vesmíru. Zbytek spadne na povrch. Enceladus je také tělesem který má největší albedo. A tím pádem je nejjasnějším tělesem Sluneční soustavy.
 |
Výtrysk vodního ledu na Enceladu
zdroj |
 |
Saturnův šestiúhelníkový severní pól
zdroj |
_large.jpg)
