neděle 30. listopadu 2014

Objevování exoplanet a zajímavosti


Co to vlastně exoplaneta je? Je to planeta která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Tyto exoplanety hledá dalekohled Kepler na oběžné dráze kolem Slunce, a potom ještě Spitzer. Tyto 2 dalekohledy jsou mezi nejznámějšími kteří objevují exoplanety. Kepler jich objevil nejvíce. Tento dalekohled využívá tranzitní metodu k objevení expolanety. Planeta u jiné hvězdy přejde z našeho pohledu přes kotouček své mateřské hvězdy. A tím jak jas hvězdy malinko zeslábne zjistíme jestli tam exoplaneta je. A taky si myslím že čím déle tranzit trvá tak je planeta dále na oběžné dráze. A čím více hvězda zeslábne tak je planeta větší. Spitzer zase jako první zmapoval teplotu atmosféry exoplanety HD 189733 b. Je to dalekohled který pozoruje v infračerveném světle. Tento typ světla můžeme cítit na pokožce, protože je to teplo. A taky může některé extrémně horké exoplanety pozorovat přímo. Jejich teplota je totiž velice vysoká takže je Spitzer dokáže zachytit. Díky tak vysoké teplotě si myslíme že exoplanety jsou velice mladé a proto ještě nevychladly. Taky se proslavil Hubbleův teleskop tím že vyfotil hvězdu Fomalhaut vzdálenou cca 25 světelných let v souhvězdí jižní ryby. Vyfotografoval ji v blízké části infračerveného spektra a zahlédli jsme horký prachový disk obíhající hvězdu. Kousek před diskem byl bod. V rozmezí pár let se tento bodík pohl. A vypadá to jako by obíhal Fomalhaut! Takže tady máme další exoplanetu pozorovanou přímo. Dobrým kandidátem na exoplanetu která by mohla hostit život je Kepler 186-f. Je od Země vzdálen asi 490 světelných let což je docela daleko. Obíhá ve vzdálenosti 0,36 astronomické jednotky. Je to podobná vzdálenost planety Merkur. Proč hvězda neusmaží exoplanetu Kepler 186-f? Obíhá totiž u hvězdy o hmotnosti přibližně jedné půlky jednoho Slunce. A čím větší hmotnost hvězdy tak větší gravitace a čím větší gravitace tak tím větší stlačování hmoty a stlačování hmoty ovlivňuje teplotu. Hvězda o kolo Kepler 186-f obíhá je třídy M. Je to chladný červený trpaslík. Kepler 186-f je taky jen o něco větší než Země. Obíhá v obyvatelné zóně. Pokud by jste si představili naší obyvatelnou zónu tak by Kepler 186-f obíhal mezi Zemí a Marsem. Bez atmosféry by na planetě byla teplota hluboko pod bodem mrazu. Muselo by tam být taky hodně oxidu uhličitého který by dokázal vstřebat veškerou teplotu od hvězdy protože vydává jen 4,5 % záření našeho Slunce. Oxidu uhličitého by tam muselo být dobrých půl baru což není až tak špatné. Z hlediska teploty a oslunění by byl Kepler 186-f spíše hůře než ostatní exoplanety ale velikosti a obyvatelné zóně se nejvíce podobá Zemi. Exoplanety se řadí podle abecedy od doby objevu u hvězdy. Planeta objevená nejdříve se značí písmenkem b a písmenko "a" tam není protože to je hvězda. No a takhle to potom pokračuje až do písmena z. Tolik planet u jedné hvězdy zatím nebylo objeveno. např. Hvězda Kepler 186 má 5 planet. bude mít označení Kepler 186-b a následuje podle data objevu: Kepler186-c, Kepler186-d, Kepler186-e, Kepler186-f. Do lišty kde dávám zajímavé odkazy přibyl nový s názvem katalog exoplanet. Můžete se podívat na všechny dosud potvrzené exoplanety. A jestli budete chtít vědět více tak se mě zeptejte pomocí komentářů.



Teplota atmosféry HD 189733 b
Kepler 186-f v představách malíře


Srovnání našeho hvězdného systému a Keplera 186-f



Maketa dalekohledu Kepler



Dalekohled Spitzer
Obrázek pohybu Exoplanety Fomalhaut b

1 komentář:

  1. Jsem to ale nešika. Měl jsem tam 2x slovo "podle" a exoplanety jsou objeveny podle data objevu.

    OdpovědětVymazat